Svatba na Bali: Splněný sen i trocha nervů

Když mi bylo asi 10 let, naplánovala jsem si v hlavě kompletně celou svatbu, včetně obsazení ženichovy role spolužákem ze základní školy (kterej skoro nevěděl, že existuju). Tenkrát v mých představách sice nebyla svatba na pláži, zato byla hodně velká a myslím, že v ní figurovala Dáda Patrasová a žížala Julie. (Ani jedna ale v mých snech nepila a rozhodně nechytala ukrajinské zločince za volantem). 

No, z Dády jsem vyrostla, našla si kluka, který tušil, že existuju, a tak jsme, někdy o Vánocích 2018, začali plánovat únorovou svatbu na Bali. 

Přestože velkou náplní mojí práce je organizovat a plánovat - závody, akce, semináře a dalších X věcí, v soukromí jsem absolutní kovářovina! Letenky bych nejradši kupovala na poslední chvíli, jakoby se snad jednalo o cestu vlakem na Slovensko, na nervozní pochodování a otázku manžela: ,,Už máš vybrané svatební místo na Bali?", jsem odpovídala: ,,Něco najdeme až tam." Nemusím asi zdůrazňovat, že ho to dvakrát netěšilo, tahle nejistota, stejně jako to netěšilo ani naše přátele, kteří letěli s námi a logicky chtěli vědět, kde se to bude odehrávat, aby si podle toho naplánovali cestu po ostrově.

Koncem roku jsem se proto dokopala obepsat alespoň pár míst, bylo mi ale jasné, že to bude hodně orientační. Balijci totiž nejsou Evropané. Pro ně není domluva totéž, co pro nás. Rádi vám po emailu slíbí cokoliv, co pak nesplní a klidně se tváří, že to je v pořádku. Ale o tom později.

Od začátku jsme měli jen pár jasných bodů, které jsme chtěli dodržet, a podle toho jsem vyhledávala rezorty a plánovala:

• Neoficiální druh svatby (Balijci mají několik druhů svateb pro Evropany, od oficiálních svateb až po tradiční balijské ve slavnostních mundurech. My zvolili svatbu neoficiální, protože je s ní papírově méně práce, navíc jsme na Bali neměli ani jeden rodinu, čili oficiální svatba v České Republice byla stejně předem daná)
  
  
• Obřad na pláži, ideálně s výhledem na hory (To jsme si splnili - měli jsme výhled na nádhernou sopku Agung, což jsme při plánování ani netušili)
  
  
• Prvky balijských tradic, jako je zapalování obětinek, balijské tanečnice, bubny. (Bohužel, ani jedno z toho nám rezort nesplnil, přestože jsme na tom byli dohodnutí. Ale jak říkám, to jsou balijci) 

Předem jsem si tedy vyhlídla několik rezortů, mezi nimiž byl i ten ,,náš" - Sadara Boutique Beach Resort. Pokud chcete tip, kde hledat, já využívala stránku BALI WEDDING, kde jsem si hledala zajímavé hotely i místa a pak je sama oslovovala a řešila ceny a balíčky. Jednak to vyjde levněji, a jednak mi na Bali přijde vždy lepší jednat přímo s daným hotelem / zařízením, než to brát oklikou přes agenturu, protože člověk si pak nikdy není jistý, jak to celé vlastně dopadne. Kromě toho má už většina hotelů své wedding asistenty, kteří se v hotelu starají pouze a jen o svatby jako koordinátoři.

Řeknu vám ale jednu věc. Pokud vás, tak jako třeba nás, po pár týdnech na Bali doslova otravuje všudypřítomné smlouvání o cenách - počínaje taxíky, přes obchody, konče u lehátek na pláži, připravte se na krušné chvíle. Bez smlouvání to totiž nepůjde ani se svatbou - jinak si připravte zhruba dvojnásobek reálné ceny, protože vás balijci pěkně stáhnou. O tom ale také až později.

Na schůzce hned po příletu na Bali jsme si ujasnili vše, co bylo potřeba, rezort si prohlédli, i když bylo ten den deštivo a pod mrakem, takže jsem byla trošku zklamaná a doufala, že v den svatby tomu bude jinak. V zásadě to ale bylo přesně to, co jsme hledali, včetně cenového rozpětí, a proto jsme si plácli. Udělali jsme ale zásadní chybu. Papíry, kde byli podrobnosti, jsme nechali přímo pánovi z rezortu, a tak se pak, v den svatby, stalo, že chyběly jak zmíněné tanečnice, tak bubny a další - v podstatě asi detaily, které ale byly právě jedním ze zážitků, který jsem si chtěla prožít.

Dle balijských ,,tradic" pan koordinátor po svatbě, kdy jsme se na to přišli optat a zjistit, co se stalo, tvrdil, že něco  takového domluveného vůbec nebylo, což nám, bohužel, trošku zkazilo celkový dojem. Nicméně TOHLE JSOU BALIJCI.

Omlouvám se všem, kteří to třeba vidí jinak, ale objektivně vzato - takto to prostě je. Evropan je na místech, které patří turismu, zkrátka pro místní tak trošku chodící peněženka, a oni se už řadu let učí, jak dostat peníze z této peněženky přímo k nim. A bohužel, často volí tuto formu.

Né všichni, samozřejmě. Sami jsme měli na svatbě skvělého Madeho, který se o nás staral loňský rok na Makawi Tuwa, a i díky němu jsme poznali opravdovou povahu a náturu těchto obyvatel Bali. Část ostrova už je ale, bohužel, turismem poznamenána tak, jako je tomu i v dalších zemích, a to Bali už moc odpárat nejde. 

Co se týče cen, nerada bych tu dopodrobna hlásala cenu svatby - myslím si, že to ani není vhodné, nicméně rozepíšu se alespoň trošku:

• Počáteční vyjednávací cena byla téměř jednou tak vysoká, než jakou jsme nakonec měli. Počítejte tedy, tak jako všude na Bali, s tím, že se lze dostat zhruba na polovinu ceny. A není to nic neslušného, naopak - jak jsem psala výše, pokud se člověk nepokusí zřídit si cenu lepší, v podstatě se nechává vědomě obrat o dvojnásobnou částku. 
  
  
• Cena letenek přes Singapore nás vyšla na 16.000,- Kč na osobu se společností Qatar AirWays, což byl, mimochodem, nejlepší servis v oblacích, jaký jsme kdy měli. O dost horší už je to s pobočkou Qataru na Letišti Václava Havla, kde nám velice arogantní pán ze společnosti po příletu do Čech odmítl sepsat reklamaci na kufr, který nám zničili. Nezamítl reklamaci. Odmítl ji vůbec sepsat. Hořké přivítání.
  
  
• Celkem jsme byli na cestách jeden měsíc, a i když o tom chystám samostatný článek, je dobré si ke svatbě přičíst ještě cenu ubytování, jídla a života před a po svatba, protože předpokládám, že každý na Bali bude trávit, tak jako my, zároveň líbánky, a nejen 3 dny na svatbě. V takovém případě je dobré si uvědomit, jak vysokou úroveň si chcete udržet. Dá se bydlet za 200,- Kč na noc, dá se bydlet za 2.000,- Kč. Poobědvat můžete na ulici za 30,- Kč nebo v restauraci za 150,- Kč.
  
  Obecně vzato, chcete-li žít podobně jako v Čechách, tj. mít pěkné ubytování, jíst normální jídlo, užít si nějaké zážitky, cestovat po ostrově a podobně, moc peněz oproti ČR neušetříte. Měsíc na Bali bez omezování se odhaduji na 50-80.000,- Kč pro dvě osoby. A jsou lidé, kteří budou souhlasit i souhlasit nebudou, protože si vše dokáží sehnat levněji nebo jim stačí levnější hotely, nejezdí na výlety a podobně. Je to o tom, stanovit si, co chcete, a podle toho také ušetříte a nebo neušetříte.
  
  
• Cena svatby byla nakonec, podle mého, vcelku srovnatelná se svatbou pro 10 svatebčanů u nás v Čechách, ale zase: Je potřeba si uvědomit, že, kromě přešlapů, nám Sadara zařídila komplet vše: Ubytování, make-up artistku, výzdobu, oddávajícího, hostinu, dort, hudbu i s kytaristou, květiny, videomakera, zkrátka vše, až na alkohol. 

Samotný obřad byl kouzelný, plný humoru (když nám oddávající zaměnil jména a já byla Jiří a Jirka byl Valerie :)) a lásky. Tak moc jsem se dojímala, že si z toho vlastně polovinu ani nepamatuji. Ale vůbec to nebylo hektické a takové, jak často nevěsty popisují. 

Nestresovala jsem se, v podstatě jsem neřešila vůbec nic: Že jsme roztrhly s holkama šaty, abychom je pak zase zašily, že nemůžu najít to nebo ono, jak to celé proběhne, jestli nezakopnu.... Bylo to přesně takové, jaké jsem si to představovala. A ano, bylo to i tím, že to bylo na Bali, kde vám je, po určité době, tak nějak všechno víc jedno. Když máte trpělivost a vůli, naučíte se nekoukat na hodinky, necháte po pár dnech čas jen tak plynout, a stejně tak si užíváte i podobné slavnostní momenty.

Nepamatuji si, jak říkám ,,ANO", co si ale pamatuji je písek pod nohama, ,,slaný vítr", slunce, chuť vína, smích s přáteli, objetí a polibky. A vůbec mi nevadí, že byly neoficiální :)

Malá DĚKUJI

• Děkuji svému muži za to, že měl trpělivost s mými: ,,Něco najdeme až tam" a že si se mnou splnil sen, na pláži, ,,pod" Agungem. 
  
  
• Děkuji VŠEM PŘÁTELŮM, kteří s námi letěli oslavit náš den a zároveň si užili báječnou dovolenou, plnou Nasi Goreng, ,,DOSŤ" a dalších číčovin - budu si to pamatovat do konce života. 
  
  
• Jmenovitě děkuji Anitce za zašité šaty i krásné líčení a trpělivost, děkuji Janičce za to, že lítala sem a tam, od ženicha k nevěstě, a vyžehlila mi snad celej kufr, Šárce děkuji za báječně namíchaný gin & sprite :) Děkuji Adamovi za nejlepšího svědka na světě a děkuji Tomovi za nejlepší dovedení k oltáři a jeho ,,jeb na ně", když jsem byla nervozní :) Děkuji Zdeňovi za jeho humor ve chvílích, kdy to bylo potřeba, děkuji Martinovi za jeho ,,dosť" ve chvílích, kdy to potřeba nebylo :) Děkuji Mírovi za cigarety v pravou chvíli :) a Mandarince, že za námi taky přijel! 
  
  
• Děkuji i Vojtovi Lazničkovi za krásný fotky, když kliknete ZDE, uvidíte jeho báječnou tvorbu, vřele doporučujeme - fotky měl do 2 dnů hotové a fotil tak rychle, že jsme byli za 5 minut zpět u svatebčanů :) Vojta v Asii žije, a není problém se s ním na focení domluvit napříč Bali.
  
  
• Děkuji i rezortu Sadara, i když si to tady asi nikdy nepřečtou, za servis a za tak krásné místo ke svatbě.
  
  
• Děkuji Vuvince za krásné svatební náramky - talismany pro štěstí! 
  

A děkuji vám, že gratulujete, píšete, čtete. Pokud by vás zajímalo cokoliv dalšího, nebojte se zeptat v komentářích, stejně tak by mě zajímalo: Plánujete svatbu v zahraničí? Měli jste svatbu v zahraničí? A šli byste do toho zase? 

Zdraví vás (v červnu již v ČR oficiálně) paní Tkadlčíková! :)