Proč vychovávat jinak?

Autoritativní výchovou, hraničící mnohdy s týraným, to je něco, čím si naše generace prostě prošla. Můžeme to zlehčovat, popírat, ale je to tak. A nejen naše. Ta předešlá i ta před tím. Rodiče, školka, škola.

Před 30 lety jsme o mozku a psychice věděli mnohem méně, než dnes. A proto s dětmi dnes můžeme růst i my. Proto dnes nemusíme vychovávat strachem, podmiňovat, nutit... Naše generace se, více než kterákoliv jiná, nebojí mluvit o všem, včetně toho, jak moc jsme vlastně jako lide rozbití. Naše generace je generace, která chodí na terapie, a vím, že řada z nás si uvědomuje původ svého chování, proč reagujeme tak, jak reagujeme a z čeho pramení naše negativní emoce.

Mluvím v 1. pádě množného čísla, ačkoliv já sama jsem měla a mám báječné rodiče. Informace neměli, byli ale vždy milující a dnes jsme si přáteli na jedné rovině.⠀To samé ale bohužel nemohou říct lidé v příbězích, které najdete na dalších fotkách. Reálné příběhy reálných lidi, ve kterých zahlédnete přesné příčiny jejich dospělého chování i neskutečnou bolest, která je ukryta v jejich dětství...

Tak proto. Proto to můžeme dělat jinak.⠀

Protože i když naše změna bolí, přetrhnout řetěz je jediný způsob, jak neučit naše děti, že je normální bití, nerespekt, to, že nemají žádné právo na názor, že jsou méněcenné, k ničemu, pokud neumí matiku, a že si zaslouží trpět. Protože ne, NENÍ to normální. 

S laskavým dovolením sdílím příběhy a děkuji Zdeňce z Děti jsou taky lidi za sesbíraní těchto příběhů. Díky i vám za další sdílení, ať už z Instagramového profilu Zdeňky, kde najdete aktualně 700 příběhů na toto téma, nebo tohoto postu.